Jsme v sekci...


Klub členů spolku Kolár

Autorská práva a zákon


 

Autorské právo & ochotnické divadlo

Úvodem

Jako tíživý problém se v současné době jeví každá činnost, která souvisí s autorským zákonem. Toto stále aktuální téma se týká každého interpreta, každého uměleckého kolektivu včetně souborů amatérských.

Nový zákon číslo 121/2000 Sb., o právu autorském, odstranil chybějící mezeru v legislativě a má upravit vztahy mezi autory uměleckých děl a jejich uživateli. Zákon vyšel a platí od 1. prosince 2000. Myslím, že ucelená informace, podporující povědomí o autorských právech bude pro nás všechny přínosem. Rozhodl jsem se proto uveřejnit na našem webu tento dokument, ve kterém se nachází nejen zasvěcený výklad zákona (Jaroslav Kodeš, Amatérská scéna 2/2001), ale i vyjádření a stanoviska jednotlivých ochranných organizací. Jsem přesvědčen, že tento materiál pomůže vymazat bílá místa v našich znalostech a ochrání Spolek Kolár od nedorozumění s autory a zastupujícími ochrannými organizacemi.

V Praze, 8.11.2009
Stanislav Šmucr, předseda představenstva SDO Kolár

O novém autorském zákonu

Od 1. prosince 2000 platí nový zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon - dále jen AZ). Tento zákon nahradil starou právní úpravu v této oblasti, dosud obsaženou v zákoně č. 35/1965 Sb., o dílech literárnách, vědeckých a uměleckých - bývalý autorský zákon. Nový AZ byl přijat po poměrně bouřlivé diskusi, neboť změny, které přináší, jsou zásadního charakteru a jejich společným jmenovatelem je uvést českou právní úpravu uvedené oblasti do souladu s právní úpravou demokratických států, zejména Evropské unie. Zároveň nový AZ mění či doplňuje související ustanovení dalších právních předpisů, jako například zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, v platném znění, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, v platném znění, či zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění.

Již z právě uvedeného vyplývá, že nový AZ je rozsáhlou právní normou, jejíž prostý popis, natož pak hlubší rozbor, je na webových stránkách nerealizovatelný, a ani není smyslem následujících řádků.

Nicméně z hlediska divadelníků a přípravy představení se jedná o zákon zásadní, a seznámení se s ním zde, aspoň v hrubých rysech, by nás mělo upozornit na věci důležité, jejichž opomenutí by mohlo mít nepříjemné následky. Pojďme si tedy jednotlivé paragrafy AZ aspoň stručně přiblížit, případně upozornit na některé pojmy týkající se zvláště naší divadelní oblasti. Jakýsi "obsah" toho, jaká práva autorský zákon upravuje, se nachází již v první části pod § 1.

Jak naznačuje plný název AZ, není jeho předmětem pouze úprava práva autorského, ale i práv dalších, tzv. s právem autorským souvisejících. Rozlišují se následovně:

  1. práva autora k jeho dílu,
  2. práva související s právem autorským:
    1. práva výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu,
    2. právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu,
    3. právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu,
    4. právo rozhlasového nebo televizního vysílatele k jeho původnímu vysílání,
    5. právo zveřejnitele k dosud nezveřejněnému dílu, k němuž již uplynula doba trvání majetkových práv,
    6. právo nakladatele na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny jím vydaného díla pro osobní potřebu,
  3. právo pořizovatele k jím pořízené databázi,
  4. ochranu práv podle tohoto zákona,
  5. kolektivní správu práv autorských a práv souvisejících s právem autorským.

Výše naznačenému dělení odpovídá i struktura samotného AZ, kdy:

  1. v Hlavě I (§ 2 - § 66) se řeší právo autorské,
  2. v Hlavě II (§ 67 - § 87) práva související s právem autorským
  3. v Hlavě III (§ 88 - § 94) zvláštní právo pořizovatele databáze
  4. v Hlavě IV (§ 95 - § 104) se řeší kolektivní správa práv
  5. v Hlavě V (§ 105) se hovoří o souběhu ochrany
  6. v Hlavě VI (§ 106 - § 118) jsou ustanovení přechodná a závěrečná

Pro naše účely bude zřejmě postačující, zmíníme-li se hlavně o Hlavě I a II a dotkneme se i paragrafů v Hlavě IV.

HLAVA I

Co je předmětem autorského práva?

V § 2 se mimo jiné říká, že: „Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen dílo).“ Tato obecná definice se pak dále v pěti odstavcích tohoto paragrafu ještě upřesňuje jak z hlediska konkretizace, co je autorské dílo (např. dílo dramatické, výtvarné, urbanistické, ale též i počítačový program nebo dílo souborné), tak z hlediska dokončenosti díla nebo jen jeho částí včetně názvu a jmen postav. Upozorňuji také, že: „Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka. Tím není dotčeno právo autora zpracovaného nebo přeloženého díla.“ Pro nás divadelníky tedy platí, že i překladatel, byť třeba už díla volného, je nositelem autorských práv.

Odstavec (6) tohoto paragrafu pak říká, že: „Dílem podle autorského zákona však není zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě.“ V § 3 se pak ještě hovoří o výjimkách z ochrany podle práva autorského ve veřejném zájmu - ochrana podle práva autorského se nevztahuje např. na úřední dílo, jímž je právní předpis, veřejně přístupný rejstřík, obecní kroniky a pamětní knihy obecní, výtvory tradiční lidové kultury, politický projev atd.

§ 4 definuje, kdy se chápe, že je dílo zveřejněno a vydáno, a to: „Prvním oprávněným veřejným přednesením, provedením, předvedením, vystavením, vydáním či jiným zpřístupněním veřejnosti je dílo zveřejněno.“ - „Zahájením oprávněného veřejného rozšiřování rozmnoženin je dílo vydáno:’

Kdo je podle AZ chápán jako autor?

§ 5 - § 8 definují, kdo je autor díla, kdo jsou a nejsou spoluautoři, jak se chápe použití pseudonymu, anonymu. Upravují též vzájemné vztahy mezi spoluautory a nakládání s dílem spoluautorů. Pro naše účely je dobré si pamatovat, že autor je fyzická osoba, která dílo vytvořila. Nicméně autorská práva mohou vlastnit i právnické osoby (rozhlas, televize, různí vydavatelé ap.).

Kdy dochází ke vzniku autorského práva a jaký je jeho obsah?

„Právo autorské k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě“, přičemž zničením věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nezaniká právo autorské k dílu. A teď důležitá věc z § 9 odst. (3): „Nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno (např. zakoupením knižního vydání dramatického díla pro osobní potřebu), nenabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít, není-li dohodnuto či nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.“ Naproti tomu: „Poskytnutím oprávnění k výkonu práva dílo užít jiné osobě zůstává nedotčeno vlastnické právo“. AZ zavádí dva nové pojmy pro obsah práva autorského. Jednak zahrnuje výlučná práva osobnostní, která popisuje § 11 a výlučná práva majetková, která jsou uvedena v § 12 a následně.

Osobnostními právy jsou právo rozhodnout o zveřejnění svého díla, právo osobovat si autorství, právo na nedotknutelnost díla atd. Osobnostních práv se autor nemůže vzdát, tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. Po smrti autora si však nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní.

Majetková práva autora jsou pro nás, jako uživatele dramatických děl, velmi důležitá. V § 12 odst. (1) se říká: „Autor má právo své dílo užít.“, což je velmi důležité ustanovení, když si jeho význam uvědomíme v souvislosti s bývalou komunistickou érou v naší zemi. Dále pak tento paragraf pokračuje „... a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva. Jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.“ Chci-li tedy jako jiná osoba užít dílo nějakého autora, je třeba mít autorovo oprávnění k užití, a to prostřednictvím smlouvy.

Co je myšleno pod právem autora dílo užít?

To říká odstavec (4), § 12 a je to například právo na rozmnožování díla, právo na sdělování díla veřejnosti, a to jak živě, tak i ze záznamu, atd. Způsoby užití díla vyplývající z odstavce (4) se pro účely AZ vymezují v ustanoveních § 13 - § 23. A to velmi detailně. Divadelních produkcí se týkají zejména § 18 a § 19. Použijeme-li však v představení reprodukovanou hudbu např. ze zakoupeného CD, pak se nás týká i § 20, atd.

§ 24 a § 25 se zabývají ještě jinými majetkovými právy autorů, a to právem na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého a právem na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu, rozhlasového či televizního vysílání anebo tiskového či jiného grafického vyjádření. Toto právo se týká zveřejněných děl, která lze rozmnožovat pro osobní potřebu pomocí různých přístrojů pro zhotovování kopií (tím se myslí magnetofony, počítače, kopírky, videorekordéry atd.). Takto jsou zpoplatněni například výrobci kopírovacích přístrojů, dovozci magnetofonů, nenahraných nosičů apod. Dočteme se zde i to, že osobou povinnou platit je i poskytovatel rozmnožovacích služeb za úplatu - kopírování na kopírkách (sazebník odměn je uveden v příloze zákona).

Majetkových práv se autor nemůže vzdát - řeší § 26. Tato práva jsou nepřevoditelná a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí. V § 27 se říká: „Majetková práva trvají, pokud není dále stanoveno jinak, po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti.“ V dalších odstavcích tohoto paragrafu se mimo jiné ještě říká, že: "Majetková práva jsou předmětem dědictví. Bylo-li dílo vytvořeno jako dílo spoluautorů, počítá se doba trvání majetkových práv od smrti spoluautora, který ostatní přežil. Doba trvání majetkových práv se počítá vždy od prvého dne roku následujícího po roce, v němž došlo k události rozhodné pro její počítání.".

§ 28 definuje volné dílo a první zveřejnění nezveřejněného volného díla. Obecně se dá říci, že dílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv, může každý bez dalšího volně užít s tím, že si samozřejmě nesmí osobovat autorství k takovémuto dílu. Tomu, kdo by poprvé zveřejnil dosud nezveřejněné dílo, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv, vznikají takovým zveřejněním také výlučná majetková práva a trvají od zveřejnění díla 25 let.

Kdy je možné bezplatně užít dílo?

AZ poskytuje autorskému právu ochranu, stanoví však rovněž některá jeho omezení (na co se autorské právo nevztahuje a volné užití díla), aby nebylo ochromeno běžné nakládání s díly tak, jak každodenně probíhá, a to ve veřejném zájmu. Ochrana podle autorského práva se nevztahuje např. na úřední dílo, jímž je právní předpis, veřejnou listinu, pamětní listy, obecní kroniky, výtvory tradiční lidové kultury, není-li pravé jméno autora obecně známo (užít takové dílo lze však jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu), politický projev a řeč - autorovo právo k užití takových děl v souboru zůstává však nedotčeno.

Dále pak AZ v § 30 - § 39 rozlišuje volné užití díla a bezúplatné zákonné licence. Za užití díla podle AZ se tak nepovažuje užití pro osobní potřebu (neplatí to však např. pro rozmnoženiny počítačových programů či napodobeniny díla architektonického - staveb). Podrobnosti obsahuje § 30. Bezúplatné zákonné licence jsou vyjmenovány a definovány v § 31 - 39. Jedná se o případy, kdy lze cizí dílo bezplatně určitým způsobem užívat. Do této kategorie patří například: citace, katalogové licence, užití díla umístěného na veřejném prostranství, úřední a zpravodajská licence - zde se hovoří o tom, jak lze použít novinové články, užití k účelům vyučovacím nebo vědeckým, samozřejmě dílo, jemuž skončila doba majetkových práv = volné dílo, a také to, co se říká v § 35 odst. (1 - 4):

  1. Do práva autorského nezasahuje ten, kdo nevýdělečně užije dílo při občanských a náboženských obřadech.
  2. Do práva autorského nezasahuje ten, kdo nevýdělečně užije dílo při školních představeních, v nichž účinkují výlučně žáci, studenti nebo učitelé školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.

Vždy je však nutno uvést jméno autora (pokud se nejedná o anonym) a dále název díla. Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li nevýdělečně ke své vnitřní potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem (školní dílo). V § 36 - § 39 je dále uvedeno ještě několik dalších užití díla aniž by se zasahovalo do práva autorského.

Jak je upravena ochrana práva autorského?

Autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, může se domáhat podle § 40 - § 41 zejména: např. určení svého autorství, zákazu ohrožení či neoprávněného zásahu do svého práva, sdělení údajů o neoprávněné rozmnoženině či napodobenině díla a její odstranění, nebo poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, a to omluvou nebo v penězích. Výši peněžitého zadostiučinění určuje soud.

Právo na úhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů (např. trestní zákon, přestupkový zákon atd.) přitom zůstává nedotčeno. Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.

V § 42 - § 45 se vyjmenovává, co může dále požadovat autor a co je ještě myšleno neoprávněným zásahem do práva autorského. Upozorňuji, že neoprávněným zásahem do práva autorského je mimo jiné i toto: „... kdo pro své dílo používá názvu nebo vnější úpravy již použitých po právu jiným autorem pro dílo téhož druhu, jestliže by to mohlo vyvolat nebezpečí záměny obou děl, pokud nevyplývá z povahy díla nebo jeho určení jinak.“ Doporučuji § 40 - § 45 si přečíst podrobně.

Smlouvy o užití díla.

Významnou část obsahu AZ tvoří úprava zvláštních typů smluv, které se v souvislosti s autorským právem v praxi vyskytují. Jedná se o licenční smlouvu (výhradní či nevýhradní), licenční smlouvu nakladatelskou a podlicenční smlouvu (§ 46 - § 48). V základním ustanovení § 46 odst. (1) se říká: "Licenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo užít (licenci) k jednotlivým způsobům nebo ke všem způsobům užití, v rozsahu omezeném nebo neomezeném, a nabyvatel se zavazuje, není-li podle § 49 odst. 2 písm. b) sjednáno jinak, poskytnout autorovi odměnu." Není-li dále stanoveno jinak, musí být ve smlouvě dohodnuta výše odměny, nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, jinak je neplatná, s výjimkami v odstavcích (2-6) § 49.

A následují § 50 - § 57. V těchto paragrafech uvedená ustanovení se vztahují na všechna díla podle AZ jako celek a jedná se o různá omezení licence, odstoupení od smlouvy, zánik licence a zvláštní ustanovení pro smlouvu nakladatelskou.

AZ v § 58 - § 66 obsahuje také zvláštní ustanovení o některých specifických druzích děl. Jedná se o zvláštní ustanovení o dílech zaměstnaneckých, kolektivních, školních, vytvořených na objednávku, dílech soutěžních, audiovizuálně užitých a o počítačových programech.

V § 66 se dočteme o omezeních rozsahu autorových práv k počítačovému programu.

HLAVA II - PRÁVA SOUVISEJÍCÍ S PRÁVEM AUTORSKÝM

Nyní se dostáváme ke druhé oblasti upravené AZ, a to k právům souvisejícím s právem autorským. Nutno upozornit, že celá řada ustanovení, upravujících právo autorské (jsou jimi ta, již zmíněná v HLAVĚ I), se vztahuje i na tato, jak se říká, ostatní práva a AZ na ně na příslušných místech odkazuje.

Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu.

§ 67 definuje, že výkonný umělec je fyzická osoba, která umělecký výkon vytvořila, a že umělecký výkon je výkon herce, zpěváka, hudebníka, tanečníka, sbormistra, režiséra nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí nebo jinak provádí umělecké dílo včetně výtvorů tradiční lidové kultury.

§ 68 pak hovoří o tom, kdo může být společným zástupcem výkonných umělců.

V § 70 se dočteme, že výkonný umělec má právo rozhodnout o zveřejnění svého uměleckého výkonu, což je jeho osobnostní právo, a navíc dirigent, sbormistr, divadelní režisér a sólista (filmový režisér je chápán AZ jako autor audiovizuálního díla), vytváří-li výkon spolu s členy uměleckého tělesa, má právo rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho jméno uvedeno při zveřejnění jeho výkonu.

Výkonný umělec má také právo na to, aby jeho umělecký výkon, je-li užíván jinou osobou, nebyl užit způsobem snižujícím hodnotu tohoto výkonu. (Jestliže by se tedy nějaký amatérský soubor pokusil bez souhlasu kopírovat např. představení profesionálního divadla, pak porušuje minimálně práva výkonného umělce, respektive režiséra, možná že i snižuje hodnotu jeho výkonu, a navíc by si měl vyžádat u kolektivního správce autorských práv souhlas s užitím díla tohoto výkonného umělce, respektive režiséra - což vyplývá z následujících majetkových práv.)

Majetkovými právy výkonného umělce jsou právo umělecký výkon užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva. Právem umělecký výkon užít podle § 71 je mimo jiné: právo na sdělování živého nebo zaznamenaného výkonu veřejnosti, právo na záznam živého výkonu, právo na rozmnožování zaznamenaného výkonu atd.

Výkonný umělec má právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho zaznamenaného výkonu pro osobní potřebu obdobně, jako mají podle § 25 autoři (právo autorské HLAVA I). To se týká prodejců různých nahrávek nebo i nenahraných zvukových nosičů. Příslušnou odměnu platíme v ceně nosiče. Nicméně použijeme-li nějakou nahrávku výkonného umělce veřejně, například v divadelní hře, výkonnému umělci opět přísluší právo na odměnu za takové užití - § 72. Toto právo však může výkonný umělec vykonávat pouze prostřednictvím příslušného kolektivního správce, a tak každý, kdo chce užít nějakou zvukovou nahrávku pro účel veřejný, musí v předstihu s příslušným kolektivním správcem uzavřít smlouvu, kterou se stanoví výše odměny za takové užití a způsob jejího placení.

Majetková práva výkonného umělce trvají 50 let od vytvoření výkonu. Je-li však v této době zveřejněn záznam tohoto výkonu, zanikají práva výkonného umělce až za 50 let od takového zveřejnění.

§ 74 vyjmenovává všechny paragrafy HLAVY I, které platí obdobně i pro výkonné umělce a jeho výkony.

Práva výrobce zvukového záznamu, výrobce zvukově obrazového záznamu, rozhlasového a televizního vysílatele, práva nakladatele, práva pořizovatele databáze.

To, co platí pro užití díla výkonného umělce v § 72, a co se týká odměny v souvislosti s rozmnožováním pro osobní potřebu viz (§ 25), platí stejně i pro výrobce zvukového záznamu, a pro výrobce zvukově obrazového záznamu. Tato práva trvají 50 let od pořízení záznamu, respektive až od jeho zveřejnění. I výrobci mají svého kolektivního správce. § 83 § 87 se týkají práv vysílatelů, nakladatelů. § 88 - § 94 pak zvláštních práv pořizovatele databáze.

HLAVA IV - KOLEKTIVNÍ SPRÁVA PRÁV

Od § 95 se v AZ dočteme o kolektivní správě práv. Účelem správy těchto práv je kolektivní uplatňování a kolektivní ochrana majetkových práv autorských a majetkových práv souvisejících s právem autorským a umožnění zpřístupňování předmětů těchto práv veřejnosti.

Kolektivní správou je tedy zastupování většího počtu osob, jimž přísluší:

  1. majetkové právo autorské nebo majetkové právo související s právem autorským,
  2. ze zákona oprávnění k výkonu majetkových práv k dílu (§ 58 - zaměstnanecké dílo), nebo
  3. ze smlouvy výhradní oprávnění k výkonu práva kolektivně spravovaného pro celou dobu trvání majetkových práv a alespoň pro území České republiky s právem poskytnout podlicenci... („dále jen nositelé práv“) k jejich společnému prospěchu, a to při výkonu jejich majetkových práv ke zveřejněným nebo ke zveřejnění nabídnutým dílům, uměleckým výkonům, zvukovým a zvukově obrazovým záznamům, pokud jiný než kolektivní výkon těchto práv je nedovolený (§ 96) nebo neúčelný.

Za předmět ochrany k zveřejnění nabídnutý se považuje takový předmět ochrany, který nositel práva písemně oznámí příslušnému kolektivnímu správci za účelem zařazení takového předmětu ochrany do rejstříku předmětů ochrany.

Která práva jsou povinně kolektivně spravovaná uvádí § 96 a říká, za jaké užití díla či uměleckého výkonu nebo zhotovení rozmnoženiny atd. náleží právo na odměnu.

Kolektivním správcem je ten, kdo získal oprávnění k výkonu kolektivní správy. Kolektivním správcem může být pouze právnická osoba, která má sídlo v České republice a která přímo či nepřímo sdružuje nositele práv, které při kolektivní správě zastupuje. Kolektivní správa není podnikáním. Kdo může získat oprávnění k výkonu kolektivní správy a kde, řeší § 98. § 100 pak řeší vztahy kolektivního správce k zastupovaným nositelům práv a k uživatelům předmětu ochrany. Mimo jiné musí kolektivní správce vést rejstřík smluvně zastupovaných nositelů práva, sdělit tomu, kdo o to písemně požádá, zda zastupuje nositele práv k určitému předmětu ochrany pro výkon určitého práva, a vydat o tom na žádost a náklady žadatele písemné potvrzení, domáhat se vlastním jménem na účet zastupovaných nositelů práv nároku na vydání bezdůvodného obohacení, vybírat pro nositele práv odměny, vést evidenci vybraných odměn a umožnit nositeli práv kontrolu správnosti výše jemu vyplacené odměny, zveřejnit vhodným způsobem sazebník odměn...

V tomto § 100 pak musím podrobně zmínit odst. (5 a 6), které kolektivnímu správci dávají velkou pravomoc z hlediska vybírání odměn pro uživatele předmětu ochrany a definují, kdo je provozovatel veřejné hudební produkce a jaké má povinnosti ke kolektivnímu správci. Tedy:

  1. (odst. 5) Za provozovatele nedivadelně provozovaného hudebního díla s textem či bez textu nebo uměleckého výkonu (dále jen veřejná hudební produkce) se považuje provozovatel provozovny či jiného prostoru, jestliže k takovému provozování provozovnu či jiný prostor poskytne a nesdělí příslušnému kolektivnímu správci údaje potřebné pro určení totožnosti provozovatele hudební produkce.
  2. (odst. 6) Provozovatel živé veřejné hudební produkce je povinen vždy oznámit příslušnému kolektivnímu správci program produkce s uvedením jmen autorů a názvů děl, která mají být provozována, a to nejpozději 10 dnů před konáním produkce. Pokud provozovatel takové oznámení neučiní, má se za to, že na produkci budou provozována pouze díla autorů, pro které kolektivní správce právo na živé provozování hudebních děl spravuje.

Upozorňuji, že tyto dva důležité odstavce je třeba si uvědomit mimo jiné v souvislosti s § 25 a § 72, které hovoří o odměnách pro autory a výkonné umělce! § 101 - § 102 řeší kolektivní a hromadné smlouvy a zprostředkovatele těchto smluv, ale to už se blížíme ke konci AZ a asi není tolik nutné se s nimi v tomto článku zabývat.

HLAVA VI - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

Ze závěrečných a přechodných ustanovení snad stojí ještě zmínit, že doba majetkových práv se řídí tímto zákonem i tehdy, začala-li běžet před jeho nabytím účinnosti. Pokud již doba trvání těchto práv před nabytím účinnosti tohoto zákona uplynula a podle tohoto zákona by ještě trvala, ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se obnovuje na dobu zbývající.

NAKONEC NĚKOLIK PRAKTICKÝCH RAD

A teď už, závěrem stručného seznámení se s autorským zákonem, jen několik praktických rad pro naše divadelní produkce. Pokusil jsem se je sestavit do jakési chronologické řady, kterou bychom měli přibližně dodržet ve vztahu k AZ.

  1. Máte-li úmysl nazkoušet a veřejně provozovat jakoukoli hru, automaticky se na vás vztahují ustanovení autorského zákona č. 121/2000 Sb. A to i v tom případě, že autorem scénáře, hudby, jsou pouze členové vašeho souboru, a i režisérovi, scénografovi, hercům, přísluší práva související s právem autorským.
  2. Zjistěte si, zda vybraná hra má jednoho nebo více autorů a zda majetková práva trvají, nebo zda jde už o volné dílo = 70 let po smrti autora nebo po smrti posledního žijícího spoluautora. (Pozor, někdy bývá spoluautorem díla i autor hudby, a pak mají práva společná!) Pokud jde o dílo zahraniční, nezapomeňte, že i překladatel má osobnostní a majetková práva. A dobře počítejte. Práva k dílům některých zahraničních autorů jsou velmi drahá. Je dobré se informovat u DILIA či agentury AURAPONT.
  3. Dramatizujete-li nějaké literární dílo, musíte získat souhlas autora literárního díla s touto vaší dramatizací.
  4. Pokud se nejedná o dílo volné, vyžádejte si souhlas autora s užitím jeho díla. Prakticky bud’ přes kolektivního správce, což u nás zatím vykonává DILIA, nebo přímo u samotného autora. Kolektivní správce s vámi uzavře smlouvu a v ní stanoví i výši autorské odměny.
  5. Souhlas s užitím díla musíte získat i v případě, že v inscenaci použijete hudbu, ať živou, nebo z ně-jakého nosiče. Souhlas získáte tak, že nahlásíte OSA (ta zastupuje autory i interprety hudby), kterou hudbu a jakých autorů používáte, a OSA vám vyměří i příslušný poplatek. Nahlášení se může dít i prostřednictvím tiskopisů, které vlastní městské nebo obecní úřady.
  6. Souhlas s užitím díla musíte získat i od nositelů práv výrobců zvukového nebo zvukově obrazového záznamu (to je např. od toho, kdo vyrobil hudební nahrávku na CD), samozřejmě pokud takovou nahrávku používáte. Kolektivním správcem pro tyto výrobce je INTERGRAM.
  7. Až bude připravovat program k nazkoušené inscenaci, případně plakát, nezapomeňte uvést název díla v jeho nezkomolené podobě, všechny autory díla plným jménem, a další autory a výkonné umělce, kteří se na inscenaci podíleli. To se týká například autora dramatizace pokud je inscenace připravena prostřednictvím dramatizace literárního díla: Dosti často se zapomíná na propagačních materiálech uvést i překladatele nebo autora hudby. To všechno jsou prohřešky proti autorskému zákonu.
  8. Z hlediska konání veřejných produkcí už neexistuje žádné povolovací řízení od městských nebo obecních úřadů. Pouze ohlašovací povinnost. Tu splníte na jednoduchém formuláři, který vám vydají na příslušném městském či obecním úřadě.

Ustanovení nového autorského zákona jsou někdy velmi komplikovaná. Už teď, při školeních k tomuto zákonu, dochází k odlišnému chápání některých paragrafů, a hlavně zákonodárci, ve snaze postihnout problematiku co nejdetailněji, jakoby někdy zapomněli na praxi. Proto asi přesný výklad přinese až život. Nicméně doufám, že se podařilo aspoň v hrubých rysech čtenáře - divadelníka s problematikou autorského práva seznámit, a umožnit mu získat základní povědomí o novém autorském zákonu.

Literatura: Zákon č. 121/2000 Sb. Zeman Petr, Mgr.: Autorský zákon, Edice Sondy č. 46/27. 11. 2000

 

Dilia - Informace pro ochotnické divadelní soubory

S ochotnickými soubory spolupracuje DILIA již od svého vzniku, tedy od doby před více než padesáti lety. Velká většina z nich proto už dobře ví, jakým způsobem je třeba postupovat při výběru a získávání textu a následně před uvedením jakéhokoli chráněného díla. Samozřejmě vznikají soubory nové, které tuto zkušenost nemají, a pracovníci DILIA jsou proto připraveni ve všem poradil a podat pomocnou ruku. DILIA navíc v poslední době vyvíjí zvýšenou snahu v oblasti nabídky a zprostředkování divadelních textů. Příslušné informace nabízí na své webové stránce, ve „ZPRÁVÁCH DILIA“ a na požádání i jinou cestou. K tomu účelu bylo zřízeno „agentážní oddělení“, jehož „rady pro začátečníky“ na úvod přinášíme.

I. JAK VYBRAT A ZÍSKAT VHODNÝ DIVADELNÍ TEXT

1. Víte přesně, co chcete?

Pokud jste se již rozhodli pro konkrétní titul nebo alespoň určitého autora, máte celkem snadnou práci. Zbývá jen příslušný text sehnat. V této situaci jsou dvě možnosti:

A) Zvolené dílo již bylo vydáno

V takovém případě se obraťte na příslušná (divadelní) oddělení městských, univerzitních či jiných knihoven, kde jsou k dispozici katalogy jak „jmenné“ (podle autora) tak „předmětné“ (podle názvu díla). V Praze je nejlépe zásobena Městská knihovna na Mariánském náměstí a divadelní oddělení Národní knihovny (Klementina). Ovšem nejúplnější fond divadelní literatury vlastní knihovna Divadelního ústavu. Zde musíme upozornit, že vypůjčený text lze podle zákona oxeroxovat či jinak zmnožit pouze „pro osobní potřebu“. Pořizovat rozmnoženiny pro jiné účely je trestné!!!

Jestliže text vydala DILIA do r. 1995, lze ho získat na dobírku od naší zasilatelské firmy v Berouně. Existuje ovšem nebezpečí, že je již rozebrán. Pak je nutno se na dalším postupu domluvit (viz níže), případně se obrátit opět na knihovny, nejlépe na knihovnu Divadelního ústavu. Vydané dramatické texty lze rovněž zakoupit ve specializovaných knihkupectvích (mj. PROSPERO při Divadelním ústavu v Praze).

B) Vybraný titul u nás zatím vydán nebyl

Pokud jste si v nabídce DILIA vytipovali některý z „nově došlých textů“, pak se obraťte přímo na naše agentážní oddělení, které vám ho zdarma zapůjčí k přečtení nebo za pořizovací cenu (1,90 Kč/str.) prodá. Zde se můžete případně domluvit i na jiné formě zprostředkování (disketa, e-mail, kontakt s překladatelem apod.).

2. Víte, co chcete, ale ne konkrétně.

Tato situace je daleko komplikovanější, ale nikoli beznadějná. Vychází z ní 90% dramaturgů.

Vzhledem k tomu, že hledání je mnohem pracnější, doporučujeme držet se alespoň základního klíče. Vhodný titul pro daný divadelní soubor lze pak vybírat:

  1. podle zaměření souboru (hra pro dospělé, hra pro děti)
  2. podle žánru (komedie, tragédie, monodrama apod.),
  3. podle obsazení (počet mužských a ženských postav, děti, zvířata aj.)
  4. podle dovedností a možností souboru (muzikál, loutková hra apod.)
  5. podle náročnosti na výpravu nebo technické vybavení atd.

Takto a podobně rozdělená dramatická díla najdete jednak v odborné literatuře (opět viz knihovny) a jednak v samotných knihovních katalozích, přičemž pro rychlé vyhledávání je nejvýhodnější jejich počítačové zpracování, protože většinu vašich požadavků lze předem zadat a získat tím natolik zúžený okruh možností, že následný výběr už by měl být poměrně snadný.

Na základě toho, co jsme vám pro výběr a získávání divadelních textů dosud doporučili, nyní upozorníme na možnosti, informace a služby, které vám pro výběr, vyhledání a získání textu může nabídnout DILIA. Naše agentura vám poslouží jednak jako zdroj informací a jednak jako zprostředkovatel, a to jak ve fázi výběru textu, tak posléze ve fázi zajištění autorských práv pro jeho provozování.

3. Informace
  1. Najdete je především na internetové stránce www.dilia.cz. Kromě základních organizačních a věcných údajů o samotném občanském sdružení včetně agentury zde nabízíme několik rubrik, které obsahují zcela konkrétní materiály týkající se divadelních textů.

    1. Rubrika „Seznam divadelních textů vydaných DILIA“ je abecedně (podle názvu, nikoli podle autora) řazeným soupisem dramatických děl, která DILIA vydala zhruba do r. 1995. Tyto hry si můžete písemně, faxem nebo telefonicky objednat na dobírku přímo u naší zasilatelské firmy v Berouně. Cena většiny z nich je cca 50,- Kč plus poštovné. Pokud by se stalo, že je vámi požadovaný text již rozebrán a k dispozici je pouze jediný („dokladový“) výtisk, lze si objednat opět na dobírku jeho xerokopii, a to za 1,90 Kč za stránku plus poštovné. Je nutno vždy uvést přesnou adresu objednatele a pokud možno i telefon pro případné ústní upřesnění požadavku. Další podrobnosti vám sdělí vedoucí zasilatelství, pan Petr Schneider. Výše zmíněný seznam zahrnuje i několik druhů katalogů, které se už jen doprodávají. V případě zájmu se informujte tamtéž.
    2. Rubrika „Seznam zlektorovaných textů“ (viz Agentážní oddělení) nabízí soupis všech textů, které naše agentážní oddělení od r. 2000 získalo a zpracovalo je formou synopsí a případně i dalšího komentáře.
    3. Rubrika „Nově získané texty - synopse“ (viz Agentážní oddělení, Divadelní oddělení a Aktuality) obsahuje stručné charakteristiky jednotlivých výše uvedených titulů (včetně obsazení) a jejich synopse. Plné znění divadelních her zahrnutých do těchto dvou rubrik získáte prostřednictvím agentážního oddělení DILIA. Půjčujeme je zdarma na dobu cca 2 týdnů k přečtení. Pokud je máme k dispozici v elektronické podobě, můžeme vám je zaslat e-mailem. POZOR: některé texty máme pouze v originále (je to vždy u synopse vyznačeno)!
    4. Rubrika „Ediční a reediční řada DILIA“ (viz Aktuality div. odd.) podává seznam divadelních textů rozmnožených DILIA od r. 2000, a to včetně informace o obsazení. V případě ediční řady jsou připojeny i krátké synopse. Libovolný počet jejich výtisků lze zakoupit v knihkupectví PROSPERO, event. přímo v DILIA po 105,- Kč (objednávka je možná i prostřednictvím zasilatelství Beroun).
    5. Rubrika „Krátce ze zahraničních scén“ čerpá z internetových informací zahraničních scén a poskytuje výběr toho nejzajímavějšího, co se na nich děje. Zahrnuje navíc také krátké synopse a případně i inscenační zajímavosti týkající se vytipovaných dramatických děl, která se ve světě právě hrají. Texty většiny zde uvedených her vám můžeme na požádání ze zahraničí objednat. Jedná se samozřejmě pouze o verzi v originále. Tato služba je časově poněkud náročnější a ne vždy je ze strany zahraničních agentur zcela bezplatná.
    6. Rubrika „Nabídka starších textů“ (viz Aktuality div. odd.) je výběrem z dramatických děl v DILIA již dříve vydaných. Upozorňujeme na ně z různých důvodů: bud’ se jedná o neprávem opomíjeného autora, (znovu) aktuální či jinak zajímavé téma, novou úpravu apod. Texty zde nabízené lze objednat na dobírku v zasilatelství Beroun. Pravidla jsou v tomto případě stejná jako u všech textů vydaných v DILIA do r. 1995 (viz výše).
    7. Své vlastní „aktuality“ má na webové stránce nejen divadelní a agentážní oddělení, ale velmi obsažné a podrobné jsou také aktuality a nabídka hudebního oddělení (k němu viz dále).

  2. Dalším zdrojem informací jsou „Zprávy DILIA“. Naše agentážní oddělení je od r. 2000 vydává dvakrát ročně (na podzim a na jaře). Ve zhuštěné podobě (a ve výběru) obsahují většinu výše uvedených elektronicky zpracovaných informací. Jsou tedy určeny především těm zájemcům, kteří nemají přístup na internet. Řada zde otištěných rubrik se i svým označením shoduje s rubrikami na naší webové stránce. Kromě toho se ve ZPRÁVÁCH dozvíte různé novinky z činnosti DILIA - jak agentury, tak kolektivní správy, jednotlivá oddělení zde zveřejňují své aktuality a nabídky. Otiskujeme také příležitostné tvůrčí portréty, různá upozornění apod.
  3. Zvláště užitečné mohou pro vás být rady našeho právníka, příp. i ekonoma.

  4. Kromě možnosti využít takto zpracovaných informací vám na telefonický, e-mailový nebo písemný dotaz (především ohledně textů) ochotně odpoví a poradí oddělení agentáže.

II. PROVOZOVÁNÍ AUTORSKÝCH DĚL

1. Autorské právo

V poslední době se ze strany divadelních souborů množí dotazy na toto téma, a to především v souvislosti se změnami, které s sebou nese nový autorský zákon platný od 1. 12. 2000. V jeho nové verzi nejde přitom zdaleka jen o prodloužení ochranné lhůty, ale také o celou řadu drobných i významnějších úprav, které přinášejí jisté zpřísnění „pravidel hry“ převážně ve prospěch autorů.

Aby bylo vyhověno požadavkům platné úpravy autorského práva obsažené zejména v hlavním pramenu autorského práva, tedy v zák. č. 121/2000 Sb., v platném znění, je třeba si při výběru díla do repertoáru uvědomit následující skutečnosti:

Nejprve je nutno zjistit, zda se jedná o dílo chráněné platným autorským zákonem, tj. o dílo, které je „jedinečným výsledkem tvůrčí duševní činnosti autora“ (skupiny autorů, příp. i úpravců). Autorské právo se přitom vztahuje jak na celé dokončené dílo, tak na jeho jednotlivé vývojové části, včetně názvu a jmen v díle zachycených postav. Autorské právo se vztahuje i na díla vzniklá tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka. K tomu, aby mohlo být dílo takto zpracováno, je potřeba získat souhlas autora díla původního, pokud ovšem nejde o dílo již volné.

Autorskoprávně chráněno je za určitých předpokladů i tzv. dílo souborné (např. dramatické či literární pásmo, časopis, antologie, výstava apod.).

Výtvory lidové kultury lze užívat volně, ovšem pouze způsobem nesnižujícím jejich hodnotu.

Autorem díla je fyzická osoba, která dílo vytvořila, případně, jde-li o dílo souborné, tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala. V případě, že dílo vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů, autorské právo přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. O nakládání s dílem rozhodují spoluautoři jednomyslně.

Autorské právo k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně smysly vnímatelné podobě (např. text divadelní hry, kniha, notový záznam apod.).

Autorské právo zahrnuje jednak výlučná práva osobnostní, jednak výlučná práva majetková. Mezi osobnostní práva patří zejména právo autora rozhodnout o zveřejnění díla a právo osobovat si autorství, (sem patří i právo rozhodnout, zda a jakým způsobem má být autorství uvedeno při zveřejnění díla). Dalším osobnostním právem je právo na nedotknutelnost díla, které zahrnuje zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do díla. Pokud tedy chce někdo upravit cizí autorské dílo, musí k tomu nutně získat autorův souhlas. K osobnostním právům dále patří právo, aby v případě užívání díla jinou osobou se tak dělo pouze způsobem nesnižujícím hodnotu díla.

Osobnostních práv se autor nemůže vzdát a jsou nepřevoditelná. Ani po autorově smrti si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu. Nadále smí být autorské dílo užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a je třeba vždy uvádět jméno autora v souvislosti s užitím díla.

Základem majetkových práv je právo autora užít své dílo, případně udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva.

Obsah práva dílo užít tvoří následující způsoby užití: rozmnožování díla; rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla; pronájem, půjčování nebo vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla a sdělování díla veřejnosti. Mezi způsoby užití díla sdělováním veřejnosti patří zejména: provozování díla živě nebo ze záznamu a přenos provozování díla; vysílání díla rozhlasem nebo televizí; přenos rozhlasového nebo televizního vysílání díla; provozování rozhlasového nebo televizního díla a další způsoby užití díla v nehmotné podobě.

Majetkových autorských práv jako takových se autor nemůže vzdát a sama o sobě jsou nepřevoditelná. Licenční smlouvou, o které bude pojednáno níže, nabyvatel pouze získává oprávnění k výkonu majetkového práva dílo užít. Majetková autorská práva jsou, na rozdíl od práv osobnostních, předmětem dědictví. Zdědí-li majetková práva k dílu více dědiců, jsou z právních úkonů týkajících se díla oprávněni a povinni všichni společně a nerozdílně. O nakládání s dílem rozhodují, stejně jako je tomu v případě spoluautorů, jednomyslně. Ochrany autorského práva před ohrožením nebo porušením se přitom může domáhat i každý jednotlivý dědic samostatně.

Majetková autorská práva obecně trvají, pokud zákon nestanoví jinak, po dobu autorova života a 70 (!!!) let po jeho smrti. U děl spoluautorů se počítá doba trvání ochrany od smrti spoluautora, který ostatní přežil. Doba trvání majetkových práv se počítá vždy od prvého dne roku následujícího po roce, v němž došlo k události rozhodné pro její počítání (tou totiž nemusí být jen smrt autora, ale také např. první oprávněné vydání anonymního či pseudonymního díla).

Oproti předchozí právní úpravě se doba trvání majetkových autorských práv prodloužila z 50 na 70 let. Proto doba trvání majetkových autorských práv u děl, která byla k 1. 12. 2000 (k době nabytí účinnosti nového autorského zákona č. 121/2000 Sb.), dosud chráněna, se automaticky prodlužuje na celkových 70 let. U děl, která byla k 1. 12. 2000 takzvaně „volná“; avšak podle nového zákona by majetková práva k těmto dílům trvala, se k 1. 12. 2000 doba trvání práv obnovuje na dobu zbývající. Toto ustanovení není retroaktivní. V závislosti na konkrétním případu se tedy jedná o obnovení trvání majetkových autorských práv v rozsahu od 1 do 20 let.

2. Omezení autorského práva

Jak bylo uvedeno výše, autor má výlučné právo udělit smlouvou jiné osobě oprávnění k užití díla. Zákon však stanoví některé případy, kdy lze dílo užít i bez autorova svolení. Jde o případy tzv. volného užití díla pro osobní potřebu a o tzv. bezúplatné zákonné licence (např. školní představení, občanské a náboženské obřady, některé nevýdělečné akce apod.). V podobných případech je však nejlepší vyžádat si právní radu, protože ustanovení zákona týkající se omezení autorských práv je nutno vykládat vždy zcela přesně.

3. Licenční smlouva

Podle současné právní úpravy autor uděluje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo užít na základě jednotné licenční smlouvy. Touto smlouvou autor uděluje nabyvateli oprávnění k jednotlivým nebo ke všem (ke dni uzavření smlouvy známým) způsobům užití díla, a to v rozsahu bud’ omezeném nebo neomezeném. Nabyvatel se zavazuje poskytnout autorovi za dané užití odměnu. Výše odměny musí být ve smlouvě dohodnuta, nebo musí být alespoň stanoven způsob jejího určení. Oproti dřívější úpravě je však možné dohodnout poskytnutí licence bezúplatně, např. pro charitativní účely.

Z pohledu nabyvatele je důležité, aby získal oprávnění k užití ke všem složkám díla. Přesněji řečeno, některá díla sestávají z více spojených částí. Například, při provozování scénického díla může docházet k užití jednak divadelní hry jako takové, její případné úpravy, jejího překladu, scénické hudby, výtvarných dekorací apod. Všechny tyto části mají své autory (samozřejmě to může být i jedna osoba), a proto je potřeba získat ode všech souhlas k užití jejich díla na základě náležité licenční smlouvy.

Souhlas uděluje autor bud’ sám, nebo prostřednictvím jiné osoby, která autora ve věci udělování patřičného souhlasu zastupuje na základě plné moci či smlouvy o zastupování. V těchto případech právě funguje jako možný prostředník DILIA.

Licence může být poskytnuta jako výhradní nebo nevýhradní. Rozdíly vyplývající z tohoto rozdělení vám na požádání vysvětlí právní oddělení DILIA. Pokud není ve smlouvě sjednáno jinak, nabyvatel je povinen udělenou licenci využít. Zákon stanoví možnost autora odstoupit od dané smlouvy, nevyužívá-li nabyvatel udělenou licenci vůbec nebo využívá-li ji nedostatečně a jsou tím značně nepříznivě dotčeny oprávněné zájmy autora.

Nabyvatel může oprávnění tvořící součást licence poskytnout zcela nebo zčásti třetí osobě, jde o tzv. podlicenci. Taková možnost však musí být sjednána mezi autorem a původním nabyvatelem v jimi uzavřené licenční smlouvě.

Postoupit licenci, to znamená převést celou licenci jako takovou na třetí osobu, může původní nabyvatel pouze s písemným souhlasem autora.

Pokud jde o zánik licence, při zániku právnické osoby jako nabyvatele přecházejí práva a povinnosti z licenční smlouvy na jejího právního nástupce, pokud takový přechod licenční smlouva nevylučuje. Je-li nabyvatelem fyzická osoba, přecházejí v případě její smrti práva a povinnosti z licenční smlouvy na dědice, ovšem jen pokud to daná licenční smlouva připouští.

V případě jakýchkoli nejasností v souvislosti s užíváním autorských děl nebo při výkladu příslušných právních předpisů se obraťte na právní oddělení DILIA.

Kromě toho naše divadelní (smluvní) oddělení vás na požádání bude informovat nejen o podmínkách provozování konkrétních titulů, ale poskytne i všeobecné informace o způsobu, jakým mají být hlášeny premiéry i uskutečněná představení.

U chráněného díla si každý soubor musí vyžádat souhlas (zašle DILIA hlášení o tom, že hodlá uvést určité dílo spolu s datem předpokládané premiéry). Divadelní oddělení DILIA pak zjistí; za jakých podmínek lze dílo uvést, a vystaví provozovací smlouvu, bez níž není veřejné scénické provozování díla možné. Doporučujeme začít jednat vždy s dostatečným předstihem, protože zvláště u zahraničních agentur se celá záležitost může zdržet. Dále bychom chtěli upozornit na skutečnost, že vzhledem k narůstajícímu počtu žádostí o informace či vystavení smluv v období různých přehlídek amatérských souborů je nutno DILIA kontaktovat přibližně dva měsíce před konáním festivalu. Nezapomeňte, že bez provozovací smlouvy se festivalu zúčastnit nemůžete!

4. Hlášení o provozování - podklady pro vystavení licenční smlouvyY

Při uvádění tuzemského nebo volného zahraničního autora stačí nahlásit premiéru cca 1 měsíc předem. O podmínkách uvádění chráněného zahraničního autora by se soubor měl informovat ještě předtím, než začne cokoli připravovat - mnoho zahraničních titulů je mimo finanční možnosti ochotníků.

Hlášení se provádí písemně a mělo by obsahovat:

  1. jméno autora (příp. překladatele),
  2. název hry,
  3. datum premiéry,
  4. přibližný odhad doby provozování.

Dále je kromě hlavičky souboru nutná i kontaktní adresa s čitelně uvedeným jménem. Další informace obsahuje samotná licenční smlouva.

III. UŽITÍ HUDEBNĚ-DRAMATICKÝCH DĚL

Součástí řady divadelních her je kromě vlastního textu také hudba. Tato inscenační složka podléhá při svém užití stejným pravidlům jako všechna ostatní autorská díla spojená s daným jevištním celkem. Upozorníme zde tedy pouze na některá specifika týkající se získání příslušných notových podkladů.

Půjčovna hudebních materiálů - hudební oddělení DILIA vám může na základě písemné objednávky zajistit pronájem a zprostředkování hudebních materiálů k divadelním hrám, muzikálům, operetám a dalším hudebně-dramatickým dílům našich i zahraničních autorů. Aby byla vaše žádost vyřízena pokud možno co nejdříve, uveďte prosím na objednávce tyto údaje:

  1. jméno autora a název díla,
  2. účel pronájmu: k divadelnímu provozování, k pořízení nahrávky, ke koncertnímu provedení,
  3. termín dodání hudebního materiálu,
  4. datum premiéry,
  5. přesnou adresu nájemce, bankovní spojení, IČO.

Budete-li dílo provozovat z kompletního provozovacího materiálu, nezapomeňte v objednávce upřesnit počet požadovaných klavírních výtahů, smyčců a sborových partů.

Často se setkáváme s tím, že si nájemce ke scénickému provedení pronajme pouze klavírní výtah, který použije pro vytvoření nahrávky. Prosíme vás, abyste nás o tomto způsobu užití informovali předem. K pořízení a následnému užití nahrávky za uvedeným účelem musíte mít souhlas nejen autora, ale i majitele hudebního materiálu. Tento souhlas je platný pouze pro nájemce materiálu za podmínek uvedených ve smlouvě mezi pronajímatelem (majitelem) hudebního materiálu a nájemcem. Poplatek za užití hudebních materiálů (nájemné) se hradí po celou dobu provozování díla, a jakékoliv další užití musí být vždy sjednáno smluvně.

V případě, že zatím pouze zvažujete uvedení konkrétního díla a rádi byste se s ním seznámili blíže, můžeme vám poskytnout klavírní výtah na ukázku. Doba pronájmu je v tomto případě 1 měsíc.

PODMÍNKY NÁJMU HUDEBNÍCH MATERIÁLŮ

  1. Veškeré hudební materiály jsou nájemci poskytovány výhradně formou pronájmu. Veškerá práva zůstávají vyhrazena majiteli hudebních materiálů. Jejich prodej, darování či jakákoli forma jejich rozmnožování je zakázána.
  2. Neodstranitelné změny v materiálech (škrty, vpisky, zanášky apod.), jakož i ztráta části nebo celého materiálu jsou důvodem k náhradě takto vzniklých škod. Takto vzniklé škody či ztrátu je nájemce povinen okamžitě ohlásit pronajímateli doporučeným dopisem.
  3. Právo k veřejnému provozování tohoto materiálu vzniká teprve po uzavření zvláštní smlouvy o veřejném provozování mezi nájemcem a pronajímatelem.
  4. Veškeré reklamace musí nájemce uplatnit u pronajímatele do pěti dnů od převzetí materiálů doporučeným dopisem.
  5. Nájemné se účtuje, pokud není v nájemní smlouvě stanoveno jinak, ode dne odeslání nebo osobního převzetí nájemcem pronajímaných hudebních materiálů až do dne jejich vrácení.
  6. Pronajímatel si vyhrazuje právo požadovat od nájemce složení kauce.
  7. Požadavek na prodloužení smlouvy o pronájmu hudebních materiálů musí nájemce písemně oznámit pronajímateli nejpozději 2 měsíce před skončením účinnosti uzavřené smlouvy. V případě nedodržení této podmínky neručí pronajímatel za umožnění tohoto prodloužení a nájemce je povinen neprodleně vrátit hudební materiál pronajímateli. Pokud materiál nebude v termínu vrácen, zaplatí nájemce smluvní pokutu.
  8. Po převzetí pronajatých hudebních materiálů je nájemce povinen nejpozději do tří dnů vrátit pronajímateli kopii dodacího listu, opatřenou právoplatným podpisem a razítkem.
  9. Veškeré prokázané náklady pronajímatele, spojené s poskytnutím hudebních materiálů (tj. se zajištěním, zasláním, vrácením, proclením, balením apod.) jdou k tíži nájemci.
  10. Jakékoliv požadované změny ve smlouvě a jejím plnění musí být učiněny písemně a odsouhlaseny oběma smluvními stranami. V případech, které smlouva o pronájmu neřeší, platí obecná zákonná ustanovení.
  11. Pouze pro tuzemsko platí:

  12. Pro uživatele na území České republiky se sazby za půjčování hudebních materiálů pronajímatele automaticky zvyšují v souvislosti s ročním nárůstem inflace v ČR.
  13. Tyto půjčovní podmínky jsou platné pouze pro užití hudebních materiálů v tuzemsku. V případě zahraničního užití tuzemským nájemcem platí ustanovení zvláštní smlouvy mezi nájemcem a pronajímatelem.

V případě jakýchkoli nejasností či dotazů se na hudební oddělení DILIA můžete obrátit písemně, telefonicky, e-mailem nebo faxem.

Agentura Aura-pont

Divadelní a literární agentura AURA-PONT, která vznikla jako první soukromá agentura ve svém oboru již v roce 1990, se zabývá mj. zastupováním tuzemských autorů - dramatiků, překladatelů, autorů scénické hudby aj., a také zajišťováním práv zahraničních autorů pro provozování jejich her u nás.

Na internetových stránkách agentury naleznete kromě informací o zastupovaných autorech rovněž rukověť dramaturga, která vám umožní pro případnou realizaci vybírat divadelní hry podle různých klíčů, např. žánr, počet účinkujících apod.

Agentura vykonává i poradenskou činnost v oblasti autorských práv, zejména při jejich zajišťování a ostatních úkonech, nutných pro legální provozování divadelních her.

Agentura rovněž nabízí služby při dramaturgickém vyhledávání vhodných divadelních textů a při zadávání případných překladů děl ze zahraničí. Texty zastupovaných autorů včetně překladů agentura nabízí k bezplatnému zapůjčení.

Více informací na www.aura-pont.cz, tuzemská práva a právní oddělení - JUDr. Aleš Kout - tel.: 02/5155 3993, zahraniční práva - Zuzana Ježková - tel.: 02151553994, divadelní oddělení - Jitka Sloupová a Andrea Hýblová - tel.: 02/5155 4938.

Společnost intergram

Poslání INTERGRAM

Společnost INTERGRAM je občanským sdružením registrovaným Ministerstvem vnitra ČR pod čj. VSP/1-254/90 a k výkonu kolektivní správy práv výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů podle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), je oprávněna na základě rozhodnutí Ministerstva kultury ČR pod čj. 3209/2001 v souladu s § 106, odst. 7 autorského zákona, a to především tím, že za výkonné umělce a výrobce záznamů poskytuje oprávnění k výkonu práva užít jejich umělecké výkony a záznamy a vybírá pro ně za toto užití odměny.
Za autory hudby a textu toto oprávnění uděluje a odměny za užití pro autory hudby a textu vybírá Ochranný svaz autorský - OSA.

Kdy potřebuje uživatel zvukových či zvukově obrazových snímků souhlas k jejich užití

Vždy, pokud jde užití na veřejnosti. Podle § 71, odst. 1, písm. g) a § 76, odst 1 a 2, písm. e) autorského zákona nelze bez předchozího udělení oprávnění výkonných umělců a výrobců užít jejich umělecké výkony a záznamy jejich sdělováním veřejnosti. Za užití uměleckých výkonů a záznamů jejich sdělováním veřejnosti (dále "veřejná produkce") se uživatel zavazuje uhradit výkonným umělcům a výrobcům odměnu (§ 46, odst. 1, resp. § 74 a 78 autorského zákona). Tento souhlas tedy musí mít každý provozovatel veřejné produkce:

  1. při pořádání diskoték nebo jiných tanečních či hudebních fotmách zábavy, na nichž jsou užívány zaznamenané výkony výkonných umělců
  2. při šíření výkonů a záznamů prostřednictvím magnetofonu, CD přehrávače, videa, DVD přehrávače, rozhlasového nebo televizního přijímače, hudební skříně (jukeboxu) apod. v prostorách přístupných veřejnosti, např. v restauracích, hotelích a ostatních ubytovacích zařízeních, obchodech, na sportovních stadionech, plovárnách, v tělocvičnách apod.,
  3. při vysílání výkonů a záznamů v rozhlase nebo televizi.

Výkony umělců i jejich snímky jsou chráněny 50 let od roku, kdy byl záznam výkonu pořízen nebo zveřejněn. Užití výkonů a záznamů jejich sdělováním veřejnosti bez souhlasu umělců a výrobců je porušením autorského zákona se všemi právními důsledky.

Jak může uživatel nezbytné souhlasy získat

Velmi jednoduše: uzavřením smlouvy se společností INTERGRAM. Tím, že INTERGRAM zastupuje práva

  1. více než 7 000 českých nebo v České republice žijících výkonných umělců a dědiců jejich práv,
  2. více než půl milionu zahraničních výkonných umělců (na základě smluv se sesterskými organi-zacemi v zahraničí),
  3. téměř 200 výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, reprezentujících několik set labelů,

může udělit hromadný souhlas k užití všech výkonů a záznamů nejen za smluvně zastupované nositele práv, ale i za všechny ostatní, kteří se považují za zastupované ze zákona (§ 101, odst. 9, písm a), d) autorského zákona).

Uživatel tak nemusí vyhledávat tisíce českých i zahraničních umělců, aby od každého z nich získal souhlas k užití každého jejich výkonu nebo záznamu a s každým zvlášť sjednával za toto užití výši odměny.

Smlouva s INTERGRAM o veřejném užití výkonů umělců a záznamů výrobců uživateli umožní užívat výkony a záznamy v souladu s právními předpisy a vyhnout se tak postihu za porušování autorského zákona.

Co se stane s penězi, které INTERGRAM od uživatelů vybere

Tyto peníze představují odměnu, která náleží výkonným umělcům a výrobcům zastupovaných společností INTERGRAM. Umělci a výrobci sami určují pravidla pro rozdělování, zakotvená ve vyúčtovacím řádu INTERGRAM. Po odečtení částky na nezbytné provozní náklady INTERGRAM vybrané odměny vyúčtuje a vyplatí jednotlivým umělcům a výrobcům, kterým za užití jejich výkonů a záznamů podle autorského zákona náleží.

OSA - ochranný svaz autorský

Pravidla užití chráněných hudebních děl v divadelních inscenacích vytvořených amatérskými soubory

Užití chráněných hudebních děl v divadelních inscenacích vytvořených a provozovaných amatérskými divadelními soubory se podle zákona 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (dále jen autorský zákon), nijak neodlišuje od užití v jiných oblastech. Platí tedy následující pravidla:

  1. Autor má právo rozhodnout, zda a jakým způsobem má být uvedeno jeho autorství při zveřejnění jeho díla. Pokud jsou v divadelní inscenaci použita hudební díla, mělo by být jejich autorství uvedeno v informacích o představení (např. programech či plakátech vydaných k inscenaci).
  2. Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Úpravy a další zásahy do autorských děl smějí být prováděny na základě autorova souhlasu, případně souhlasu jeho dědiců. Za úpravu či zásah do autorského díla není obvykle považována transpozice (přenášení) díla do jiné tóniny nebo hlasové polohy, vynechání jednotlivých hlasů, výměna nebo násobení hlasů, pouhé přidání paralelních hlasů, přidělení stávajících hlasů jiným nástrojům, zrušení či přidání repetic či přidání melodických ozdob. Zásahem naopak nepochybně je překlad nebo převod textu hudebního díla do češtiny, vytvoření nového textu nahrazujícího text obvyklý, či podstatné zásahy do hudební struktury díla.
  3. Autor má právo své dílo užít a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem. Užívat chráněná hudební díla je možné pouze se souhlasem autora. Vzhledem k náročnosti a nákladnosti této procedury naprostá většina autorů postoupila oprávnění k udělování souhlasu s užitím díla ochranným organizacím. V oblasti hudby mají toto oprávnění následující ochranné organizace:
    1. DILIA - zastupuje práva skladatelů, libretistů a textařů a jejich dědiců pro divadelní provedení hudebně dramatických děl (tj. oper, operet, muzikálů, baletů).
    2. OSA - zastupuje práva skladatelů, textařů a nakladatelů a jejich dědiců pro nedivadelní provozování hudebních děl s textem či bez textu (o nedivadelní užití hudebního díla v souvislosti s amatérským divadlem jde jednak při každém užití hudebního díla, které není původní součástí dramatického díla, jednak také při použití částí hudebně dramatických děl - operních, operetních či muzikálových árií nebo jiných hudebních čísel při koncertech či jiných než úplných divadelních prezentacích díla).
    3. INTERGRAM - zastupuje práva interpretů a jejich dědiců, jejichž výkony jsou zaznamenány na zvukových a zvukově obrazových nosičích a práva výrobců těchto nosičů (získání souhlasu s užitím je nutné v případech, jsou li užita hudební díla zaznamenaná na zvukových a zvukově obrazových nosičích CD, mg a videokazetách, gramofonových deskách atd.)
    Všechny uvedené organizace zastupují nejen domácí, ale na základě mezinárodních smluv také zahraniční autory a interprety.
  4. Práva autorů na odměnu za užití díla trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Bylo-li dílo vytvořeno jako dílo spoluautorů počítá se doba trvání majetkových práv od smrti spoluautora, který ostatní přežil. Doba trvání majetkových práv se počítá vždy od prvého dne roku následujícího po roce, v němž došlo k události rozhodné pro její počítání.
    Základní informaci o trvání práv autora můžeme získat z encyklopedií obsahujících data o konkrétních autorech. Přesné informace o tom, zda je autor zastoupen OSA, je možné získat u českých autorů na webové stránce OSA www.osa.cz (v rubrice informace). Nebo je možné, stejně jako u zahraničních autorů, obrátit se s dotazem na příslušné pracoviště OSA (adresář uveden na konci této publikace).
  5. K samotnému zařazení hudebního díla do divadelní inscenace není tedy zapotřebí souhlasu, o souhlas je nutné požádat autora prostřednictvím ochranné organizace při veřejném provozování této inscenace. Povinnost získat souhlas a zaplatit autorům odměnu za užití díla má podle zákona pořadatel produkce, nikoliv účinkující. Účinkující je povinen poskytnout pořadateli všechny údaje o užitých dílech tak, aby mohl požádat o souhlas k jejich užití před užitím díla.
  6. Žádosti o užití chráněných hudebních děl se podávají na tiskopisech, které můžete získat jednak na městských či obecních úřadech, či na územně příslušných pracovištích OSA. Podá-li pořadatel řádně vyplněnou žádost (tedy včetně uvedení jmen autorů a názvů užitých děl) deset dnů před konáním představení, jsou mu vyměřeny autorské odměny v nejpříznivější výši. Poplatky jsou vyměřeny smlouvou či fakturačním výměrem a splatné převodem nebo složenkou.
  7. Užití chráněných autorských děl bez souhlasu je hodnoceno jako přestupek, jehož řešením jsou pověřeny v současné době okresní úřady, které mohou v tomto případě udělit pokutu do výše 15 000 Kč.

Užití chráněných hudebních děl můžete projednat s teritoriálně příslušnými pracovišti OSA, které vám také poskytnou tiskopisy i další potřebné informace.

 

Designed by © 2010 Stanislav Šmucr, All Rights Reserved